Závěrečné práce

Katedra fyziky Fakulty stavební ČVUT nabízí širokou paletu zajímavých a aktuálních témat pro bakalářské, magisterské i doktorské práce. Naše témata reflektují moderní trendy ve stavebnictví, materiálovém inženýrství a aplikované fyzice. Práce mohou být zaměřeny na teoretický výzkum, experimentální měření nebo aplikace fyzikálních poznatků v inženýrské praxi. Pokud Vás některé z níže uvedených témat zaujme, neváhejte nás kontaktovat.​

Bakalářské a magisterské závěrečné práce

Doktorské závěrečné práce

Rychlý rozvoj umělé inteligence (AI) nabízí nebývalé možnosti zefektivnění a automatizace složitých procesů, které byly dříve považovány za neproveditelné. Absolvent se bude zabývat aplikací AI pro automatizované vytváření strukturálních modelů, konkrétně prostřednictvím segmentace a klasifikace mračen bodů, počítačového vidění nebo analýzy komplexních dat. Využitím AI lze obohatit a urychlit tvorbu BIM a usnadnit tak i tvorbu digitálních dvojčat skrze integraci IoT dat v reálném čase. AI může také umožnit interpretaci dat z IoT měření i modelů.

Toto téma se zaměřuje na použití pokročilých metod strojového učení pro klasifikaci a charakterizaci recyklovaného kameniva (RA) používaného při výrobě udržitelného betonu. Výzkum bude zkoumat integraci modelů strojového učení se senzorovými technologiemi, jako je hyperspektrální zobrazování, s cílem zlepšit třídění stavebního a demoličního odpadu. Kromě toho bude studie zahrnovat mikromechanické modelování mezifázových přechodových zón v betonu z recyklovaného kameniva a rozsáhlé laboratorní zkoušky k posouzení mechanických vlastností a trvanlivosti betonu vyrobeného z recyklovaného kameniva. Cílem tohoto projektu bude přispět k efektivnějším recyklačním postupům a udržitelným materiálům ve stavebnictví.

Metody návrhu, analýzy a optimalizace optických soustav umožňují efektivního dosažení požadovaných parametrů navrhovaných optických soustav a zajištění praktické realizovatelnosti a vyrobitelnosti takových optických soustav. Při návrhu je možné použít jak klasických, tak i neklasických optických a optoelektronických prvků (jako např. aktivních prvků s proměnnými parametry, prvků různých tvarů ploch optických rozhraní, difraktivních prvků, prvků s prostorově proměnným rozložením indexu lomu a anizotropií, optických prvků s metapovrchy, apod.) umožňujících konstrukci specializovaných hybridních optoelektronických systémů a využití efektivních výpočetních metod pro optimalizaci návrhu a automatizované vyhodnocování zobrazovaných či měřených dat. Velmi důležitou problematikou je též návrh, realizace a metody kontroly kvality difrakčně omezených optických systémů s vysokou numerickou aperturou a velice malými zbytkovými aberacemi (typicky mikroskopové nebo projekční litografické objektivy). Při procesu výroby, justáže a výstupní kontroly optických soustav je nutné provádět velmi přesná kvantitativní měření obrazové kvality a požadovaných optických a geometrických parametrů ať již jednotlivých optických prvků, podskupin optických prvků, či optické soustavy jako celku. Vývoj robustních a spolehlivých měřicích a vyhodnocovacích metod, které budou používány v různých fázích výrobního procesu optické výroby, je stěžejní pro možnost výroby vysoce kvalitních optických systémů v praxi.

Rapidní rozvoj metod umělé inteligence (AI) nabízí velké možnosti pro automatizaci složitých procesů, které vyžadují často komplikované matematické výpočty a vysoké výpočetní nároky. Těchto metod lze v mnoha případech efektivně využít i při vyhodnocování měření a analýze naměřených dat pomocí optických měřicích metod v oblasti průmyslu, geodézie i stavebnictví. Klasický proces vyhodnocení a analýzy naměřených dat u různých optických měřicích metod bývá často dosti komplikovaný a výpočetně časově náročný. Snahou aplikace metod umělé inteligence je získat stejně spolehlivé výsledky měření jako pomocí klasických metod, ale výrazně efektivněji z hlediska časové výpočetní náročnosti, a možnost automatizovaně provádět analýzu naměřených dat a získaných parametrů.

Scroll to Top